Konec roku 2017

Čechy čekají dobrý rok, i ekonomicky. A cítí se vesměs neutrálně až dobře.

Téměř tři čtvrtiny Čechů si myslí, že rok 2018 bude stejný nebo lepší než rok 2017. Zatímco očekávání Čechů jsou již několik let více méně stabilní, celosvětová míra optimismu klesá. Vyplývá to z průzkumu, který už od roku 1977 realizuje mezinárodní světová organizace výzkumných agentur (Worldwide Interantional Network of Reasearch Organiazions - WIN) a Gallup International Association. Průzkum “End of Year” probíhá vždy koncem kalendářního roku. Loni proběhl v 57 zemích a pokrýval 90% světové populace. Respondenty jsou lidé ve věku 18 let a více, obvyklý vzorek v každé zemi je 1000 respondentů. Průzkum zkoumá názory lidí na celé planetě:

  • Zda bude rok 2018 lepší než rok 2017. (“Pokud se Vás týká, myslíte si, že rok 2018 bude spíše lepší nebo horší než rok 2017?”)
  • Očekávání týkající se ekonomické prosperity. (“Bude podle Vašeho názoru v porovnání s letošním rokem příští rok rokem ekonomické prosperity, ekonomických těžkostí, nebo bude stejný?”)
  • A několik dalších okruhů otázek, například osobní vnímání pocitu štěstí. (“Pokud se Vás týká, cítíte se Vy osobně šťastný(á), nešťastný(á) nebo ani šťastný(á) ani nešťastný(á) ve svém životě?”)

Za Českou republiku výzkum realizuje výzkumná agentura Mareco (www.mareco.cz)

Celosvětově míra optimismu už druhým rokem klesá. Češi se tak po letech se čistým skorem (rozdíl mezi pozitivními a negativními odpověďmi) +6 bodů přiblížili celosvětovému průměru (+16 bodů). Ještě třeba v roce 2012 byly nůžky mnohem více rozevřeny. Češi hleděli do budoucna dost pesimisticky (-25 bodů) v porovnání s optimistickým viděním (+28 bodů) ve světovém průměru. Největšími pesimisty byli v roce 2017 Italové (-41 bodů), optimističtí jsou naopak nejvíce obyvatelé Indonesie (+67 bodů). Z hlediska zemí střední Evropy, kde také výzkum proběhl – Německo, Polsko Rakousko - můžeme vidět, že očekávání od dalšího roku se v jednotlivých zemích příliš neliší. Počet optimistů je velmi podobný a pohybuje se mezi 25% a 30%. Německo vykazuje mírně menší podíl pesimistů (17%) naopak v Polsku je tento podíl nejvyšší (30%). Ve všech těchto zemích platí, že velká část obyvatel očekává stabilní vývoj v roce 2018 a nepředpokládá žádné výrazné změny ať již negativním nebo pozitivním

A také pokud jde o ekonomickou prosperitu, jsou Češi mírní optimisté (+5 bodů). Dokonce se poprvé po 20 letech měření dostali v této otázce nad světový průměr, ten byl loni -2 body a poprvé klesl do záporných čísel. Z hlediska ekonomické prosperity v roce 2018 vykazují výsledky v sousedních státech s ČR, kde také průzkum probíhal, větší rozdíly než v případě obecného očekávání. Největší optimismus můžeme vidět u respondentů v ČR (27%) a v Rakousku (23%). V Německu a Polsku je podíl optimistických odpovědí nižší (18% resp. 17%). Polsko navíc vykazuje jednoznačně největší podíl negativních odpovědí: 38% respondentů očekává v roce 2018 ekonomické těžkosti, což je výrazně více než v ostatních třech zemích, kde je stran ekonomiky negativně naladěno mezi 27% - 22%

Čísla za rok 2017 také ukazují, že obyvatelé Česka sami sebe považují za relativně šťastné (skór +37 bodů), přičemž nejšťastnější jsou stejně jako v roce 2016 obyvatelé Fidži (+92 bodů). Nejméně šťastní jsou pak obyvatelé Íránu (+5 bodů). V porovnání s nejbližšími sousedy je v Česku podíl lidí, kteří se považují za šťastné, nižší (Německo +56, Polsko +60, Rakousko +62). V české populaci je větší podíl lidí, kteří vybrali neutrální odpověď, 45%. Zatímco v sousedních třech zemích je rozptyl neutrálních odpovědí mezi 26 - 30%. Zajímavé je, že přestože se v Německu podíl lidí, kteří se považují za šťastné, příliš neliší od ostatních tří zemí, podíl těch, kteří se považují za nešťastné je více než dvojnásobný než v ostatních třech zemích: 18% neš’tasných Němců proti shodnému výsledku v Česku, Polku i Rakousku, kde se za neš’tastné pokládá 8% populace.